Jiří Veselý: Daň z příjmu v ČR

21.03.2014 23:52

 

Daň z příjmů fyzických osob

 

Jedná se o daň přímou, která je vypočtená se vypočítává z konkrétních příjmů nebo také majetku poplatníka. Odvádí se finančnímu úřadu na základně daňového přiznání nebo prostřednictvím mzdy, pokud je fyzická osoba zaměstnancem nebo příjemcem odměny z výkonu své funkce. Je upravena zákonem č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů, a předmětem této daně jsou:

§ 6 – příjmy ze závislé činnosti (tj. příjmy ze zaměstnaneckého poměru, příjmy za práci členů družstev, jednatelů a společníků s. r. o. nebo odměny členům statutárních orgánů,

§ 7 – příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti,

§ 8 – příjmy z kapitálového majetku (podíly na zisku, dividendy, úroky a další výnosy z poskytnutých půjček a úvěrů),

§ 9 – příjmy z pronájmu (nemovitostí i movitých věcí, které jsou pronajímány dlouhodobě),

§ 10 – ostatní příjmy (příjmy z příležitostné činnosti, nepravidelného pronájmu movitých věcí nebo příjmy ze zemědělské výroby neprovozované podnikatelem.

Sazba této daně je 15 %.

 

Daňové dopady a důsledky zdanění

Pokud budeme nejprve hovořit o legálním snížení daně z příjmů fyzických osob, tak se bude jednat o jednotlivé odečitatelné položky, které budou zdaněny výše zmiňovanou sazbou, a pak dále zde bude odečtena sleva na dani. Toto vše samozřejmě lze, ale pokud bychom trochu polemizovali, tak co by se stalo, kdyby se snížila přímo procentní sazba o několik procent? Domácnosti neboli individuální spotřebitelé by jednoduše řečeno měli více peněz, které by mohli utrácet nebo šetřit (spořit) a tak by podpořili, jak sektor zboží či služeb, tak sektor bankovní. Z tohoto hlediska poměrně pozitivní věc, ale na druhé straně by se snížil přítok peněz do státního rozpočtu, tudíž by se pomaleji snižoval deficit a bylo by méně peněz na podporu zdravotnictví, školství, zemědělství, sociálního zabezpečení a dalších veřejných služeb. Dále by se pak muselo zdražit něco jiného nebo zvýšit jiná procentní sazba jiné daně. Podobný případ by nastal, kdyby došlo naopak ke zvýšení procentní sazby, což by pro stát byla příjemná věc, protože by měl dost finančních prostředků na pokrytí státního dluhu a dost peněz na budování věcí, které jsou ve veřejném zájmu. Na druhou stranu by se objevila vysoká nespokojenost občanů, nejvíce by se to dotklo lidí s poměrně nízkým příjmem, kteří by uplatňovali minimum slev nebo odečitatelných položek týkající se této daně. Dokonce by mohlo dojít k tomu, že by lidé protestovali proti současné vládě, tvořily by se stávky a nastaly veliké problémy a nakonec by mohlo dojít k rozpuštění poslanecké sněmovny a byla by jmenována úřednická vláda, která po tom, co by nezískala důvěru poslanecké sněmovny, vládla v demisi a byly by vyhlášeny předčasné volby, které by určitě neprospěly stavu zvýšeného státního rozpočtu. Jedná se o takový začarovaný kruh, kde drobná změna může mít obrovské důsledky. Naštěstí sazba této daně a celková daň z příjmů fyzických osob je jednou z nejstabilnějších daní a podle mého názoru by k její změně v nejbližší době dojít nemělo.

 

Přesun daně z příjmů fyzických osob

Daňová incidence neboli přesun daňového břemene může v tomto případě nastat u několika možných případů. Majitel domu se bude snažit daň z kapitálového výnosu domu přesunout na nájemníka a to takovým způsobem, že daňové břemeno bude zakomponováno přímo v nájmu a v případě zvýšení daně by mělo dojít i ke zvýšení nájmu, což podle nového občanského zákoníku zní: „neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží“.[1]

Dalším případem může být věřitel, který přesune daňové břemeno z úroku na dlužníka, neboli kapitálová daň je vybírána nepřímo, kdy dlužník si daň srazí z úroků, které věřiteli platí. Tento způsob lze použít v případech, kdy dlužníkem je třeba veřejný ústav – státní dlužní úpisy, zástavní listy a další cenné papíry. Posledním příkladem může být odsunutí daně z dělníka, který platí daň ze závislé činnosti, na zaměstnavatele. Daň je zaměstnanci strhávána ze mzdy, kde v případě, že podepíše prohlášení poplatníka daně z příjmů, tak může uplatňovat slevu měsíčně ve výši 2070 Kč a to sám na sebe, dále pak na dítě, na studenta, na manželku, na manžela nebo na invaliditu.

Faktory, které v tomto případě budou ovlivňovat daňový přesun, mohou být význam zdaněného trhu nebo časový horizont.

 

Snížení sazby daně z příjmů fyzických osob by vedlo k lepšímu důchodového efektu a ke zvýšení spotřeby na úkor státu a mohlo by dojít i k nárůstu cenové hladiny, naopak zvýšení povede k tomu, že lidé budou více šetřit a levněji nakupovat, což povede ke zhoršení české ekonomiky a zániku drobných výrobců. Tato sazba by měla zůstat, co nejdéle neměnná, protože jinak by se změnil výpočet celkové daně z příjmů fyzických osob a vzrostly by náklady na provedení kompletní změny a také v případě zachování současného stavu by vzrostla, alespoň o trochu, důvěra občanů v český stát a politickou scénu.

 

 

Daň z příjmů právnických osob

 

Tato daň je také upravena podle zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů. Jedná se o druhou daň ze základních příjmových daní, která zdaňuje příjmy subjektů, které byly založeny za účelem podnikání. Vztahuje se ale i na ostatní subjekty, jako jsou různé nadace nebo občanská sdružení. Předmětem jsou příjmy z veškeré činnosti a také z nakládání s veškerým majetkem. Výpočet je trochu komplikovanější než u předchozí daně. Nejdříve se stanoví základ daně a od tohoto základu se odečtou odečitatelné položky a případné dary. Z výsledné částky vypočteme daň podle sazby. Sazba této daně je 19 %.

 

Daňové dopady a důsledky zdanění

Posledních 5 let se daňová sazba drží stále na 19 procentech. Co by se ale stalo, kdyby došlo k jejímu dalšímu snížení například o 1 %? Zajisté by došlo k podpoře podnikání a investic a to nejen investic tuzemských, ale i zahraničních. Česká republika by se tak stala cílem zahraničních investorů, což by pro naši ekonomiku byl velice pozitivní dopad už jen tím, že by se snížila nezaměstnanost, která je v současné době na nejvyšší úrovni. Tuzemským právnickým osobám by se asi zvýšili administrativní náklady týkající se zavádění nových metod do účetnictví nebo by bylo narušeno dlouhodobé strategické plánování firem. Tak jako tak, by podle mého názoru, byl tento jev víceméně pozitivní. Dopad na jednotlivé podniky by byl asi rozdílný vzhledem k velikosti příjmů, které by vykazovaly, ale ve finále by si spíše polepšily.

V případě navýšení by si česká ekonomika spíše pohoršila, než polepšila. Došlo by k odlivu zahraničních a českých investorů, nezaměstnanost by se zvýšila a ekonomická situace na našem území se snížila, což by vedlo také k oslabení české měny. Je vidět, že naši zákonodárci si jsou tohoto stavu velice vědomi, protože se sazba od roku 1999 snížila téměř o polovinu, jak vyplývá z následující tabulky.

 

Tabulka č. 1 – Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob

Zdroj: Vlastní úprava

 

Přesun daně z příjmů právnických osob

Daně, které jsou placené právnickými osobami, ve své podstatě vždy dopadají na jednotlivce. Daň z příjmů právnických osob přenese právnická osoba z určité části dopředu na své odběratele ve svých cenách, protože aby vytvořila základ daně, tedy dosáhla požadovaného zisku, musí své zboží uskutečnit za ceny, které tento zisk obsahují. I přesto, že její odběratelem není konečný spotřebitel, ale další výrobce, který ceny nakoupeného materiálu, zboží, hmotného majetku a další surovin, zahrne zase do svých vlastních nákladů neboli cen svých výrobků, přičemž na konci tohoto distribučního a výrobního řetězce je vždy konečný spotřebitel, tedy jednotlivec. Další určitá část této daně se přesune i dozadu, např. na své zaměstnance, kterým právnická osoba může vyplácet jen takové peníze, které jí právě umožní zdanění příjmů právnických osob. Faktory, které zde budou ovlivňovat velikost přesunu daně z příjmů právnických osob, mohou být - pružnost poptávky nebo nabídky, charakter trhu či míra otevřenosti ekonomiky.

 

Vlastní názor:

Domnívám se, že zvyšování sazby daně z příjmů právnických osob si český stát nepolepší, naopak jejím snížením by mohlo dojít k zlepšení současného stavu ekonomiky a i přílivu zahraničních studentů, kteří by studovali naše školy.

 

Autor: Bc. Jiří Veselý



[1] § 2249 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

 

Zpět

Kontakt

yourchance, o.p.s.
Argentinská 38
170 00 Praha 7

+420 603 284 505

 

Další projekty yourchance, o.p.s.:

Zajímavé knížky z oblasti finanční gramotnosti a osobního rozvoje najdete v E-SHOPU YOURCHANCE.

Partneři projektu:

 

yourchance o.p.s. © 2016 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode