Co učí o DLUHU Robert T. Kiyosaki (Kateřina Lichtenberková)

12.11.2012 21:56

Robert T. Kiyosaki – známý podnikatel a investor, který ve svých knihách, seminářích a hrách předává své zkušenosti a učí o důležitosti finančního vzdělávání – se také často dotýká našeho tématu měsíce listopadu, tématiky úvěrů a zadlužení. Pro shrnutí jeho pohledu na dluh zde vytahuji poznatky ze dvou jeho knížek.

 

V té první - Bohatý táta, chudý táta mluví Kiyosaki o příčinách dnešní zadlužené společnosti:

„To, že lidé považují svůj domov za investici, a filozofie, že vyšší příjem znamená, že si můžete koupit větší dům nebo víc utrácet, je základem dnešní zadlužené společnosti. Proces většího utrácení vrhá rodiny do větších dluhů a do větší finanční nejistoty, i když jsou povýšení ve své práci a dostávají pravidelně přidáno. Je to riskantní život způsobený nedostatečným finančním vzděláním.“

 

Vůbec v celé knize – a dál ve svém učení – dává důraz na rozdíl mezi skutečnými aktivy a skutečnými pasivy. Je totiž něco jiného, co nás učí o aktivech účetnictví a co jsou skutečná aktiva v Kiyosakiho pojetí. Skutečnými aktivy jsou podle něj pouze taková aktiva, která generují pasivní příjem, tedy peníze, které Vám chodí pravidelně bez Vašeho úsilí. To znamená, že pokud si např. koupíte dům a budete v něm bydlet, pak tento dům není aktivem, ale vlastně pasivem, protože do vaší kapsy nepřidává, nýbrž z ní ubírá (hypotéka, údržba a další náklady). Aktivem by byl takový dům pouze v případě, že jej pronajmete a budete z něj čerpat nájem. Optimální je, pokud nájem ihned převýší veškeré náklady na provoz domu (vč. hypotéky), pak totiž opravdu generuje pasivní příjem ve formě zisku.

A tím se dostávám k tomu, na co by měl být dluh podle Kiyosakiho použit. Pouze na nákup aktiv, která budou generovat pasivní příjem. V knize Nefér výhoda Robert rozebírá tuto tématiku velice podrobně – dluhu je věnována celá třetí kapitola a využití dluhu považuje za jednu z „nefér výhod“, tedy takovou výhodu, která vás může finančně zajistit i v době hospodářské krize.

„Proč má tolik lidí problémy kvůli dluhu? Používají dluh k nákupu pasiv. Bohatí používají dluh k nákupu aktiv. 

… Nemusí to být nemovitost. Například Kim a já vlastníme téměř dvacetimetrovou loď. Pro většinu lidí je loď velké pasivum, bezedná díra, do níž sypete peníze. Naše loď je aktivum, protože je v charterovém pronájmu, a tak turisté v nájemném platí splátky dluhu, pojištění, údržbu a náš zisk. Každý měsíc vyděláváme peníze a loď používáme, kdy si přejeme.

Pamatujte si, že třída aktiva neurčuje, zda je něco (dům, loď, podnik, ropa nebo zlato) aktivem nebo pasivem. To, co určuje, zda je něco aktivem, je směr, kterým proudí hotovostní tok. Jestliže hotovostní tok proudí do vašich kapes, je to aktivum. Jestliže hotovostní tok proudí z vašich kapes, je to pasivum.“

 

Celá kapitola ve zmíněné knize se ovšem odvíjí od historie vzniku amerického národního dluhu:

„V roce 1971 prezident Richard Nixon vzal americkému dolaru zlatý standard. Výsledek: Střadatelé prohráli a dlužníci zvítězili … dolary přestaly být skutečnými penězi … Po roce 1971 americké tiskařské stroje začaly běžet naplno, protože vláda začala používat podvodné dolary na zaplacení svých výdajů a dluhu.“

Dále autor popisuje hospodářskou krizi v roce 2007 a úlohu dluhu v dnešní světové ekonomice:

„V roce 2007 se začal trh s nemovitostmi kymácet, když rizikoví vypůjčovatelé nedokázali splácet hypotéky. Následovala globální bankovní krize, která zasáhla Spojené státy i Evropu. Poté, co zkrachovaly Spojené státy, pod horou dluhů se začaly hroutit některé evropské země – Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko a Španělsko. Kdyby nebylo Německa, Evropa a euro by se zhroutily. Dluhová krize byla vyřešena vytvořením dalšího dluhu. Valící se vzestupy a pády, které začaly po roce 1971 s arabskými petrodolary, pokračují. Horké peníze hledají lidi a instituce, kteří by si mohli vypůjčit více a více peněz. Od roku 1971 světová ekonomika nemůže růst, pokud si lidé nepůjčují peníze.

Dnes biliony dolarů (a dalších nekrytých peněz) hledají domov, a proto jsou úrokové sazby pro vypůjčovatele nízké a úrokové sazby pro střadatele také nízké. Jednoduše řečeno, finanční svět miluje dlužníky a trestá střadatele.“

 

Jinými slovy – půjčovat si peníze, resp. využívat dluhu, může být dnes v celku levné, důležité je ale zvážit účel použití dluhu. Podle Kiyosakiho je smysluplné využití dluhu pouze k nákupu (skutečných) aktiv. Abyste však dluh dokázali správně použít, musíte nejdříve investovat do svého finančního vzdělání.

 

Ze slov autora se nám však naskýtají další otázky. Je veřejný (národní) dluh ve světových ekonomikách ještě udržitelný? Může světová ekonomika dlouhodobě přežít, pokud je postavena na základě dluhu? Co se stane, až světová dluhová bublina praskne? Zamyslete se nad tím, které země mají dnes přebytkovou ekonomiku – co když se rozhodnou převzít vládu nad světem – nebo už mu vládnou? 

 

AUTOR: Kateřina Lichtenberková

 

 

Zpět

Kontakt

yourchance, o.p.s.
Argentinská 38
170 00 Praha 7

+420 603 284 505

 

Další projekty yourchance, o.p.s.:

Zajímavé knížky z oblasti finanční gramotnosti a osobního rozvoje najdete v E-SHOPU YOURCHANCE.

Partneři projektu:

 

yourchance o.p.s. © 2016 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode