Ludmila Čmelíková: Dlouhodobá osobně-finanční zpověď

01.06.2015 15:37

Postav dům, zasaď strom, zploď syna/dítě. Každý muž to slyšel. Když ne od svého otce, tak od svého dědečka. I na ženy je v dnešním světě vyvíjen v podstatě stejný, spíše podobný, nátlak. Udělej si kariéru, najdi si hodného muže, založ s ním rodinu.... Ve všech radách se chtě nechtě objevují skryté peníze. Copak lze postavit dům bez peněz? Lze peníze vydělávat poctivě bez toho, aniž bychom měli práci? A dítě, to je dnes "kalkulace" sama pro sebe. Okolní svět je k nám všem neúprosný, neustále nám skrze média ukazuje, vysvětluje a sám sebe obhajuje, proč a jak máme žít, co máme dokázat, co si máme koupit kde a za kolik, kde si můžeme půjčit a čím se naopak vůbec trápit nemáme. A ti z nás, kteří mají "slabší" vůli, respektive skutečně nevědí, co chtějí, jak mají žít, co mají dokázat, čeho chtějí dosáhnout, se nechají tímto systémem strhnout. Jak dosáhnout toho, čeho chceme, jak vůbec máme přijít na to, co chceme, na to existuje celá řada odborné literatury, kterou vám skrze portál www.yourchance.cz nabízí i samotný portál Finanční gramotnost do škol.

O tom ale psát nechci. Chci psát o své vlastní zkušenosti, o svých hodnotách, snech a cílech, jejich realizací a jejich provázanosti s osobním rozpočtem.

Když mi bylo devatenáct, porovnávala jsem si svůj život s životem mé maminky, když byla v mém věku. Říkala jsem si, vždyť ona měla v mém věku už jedno dítě! V devatenácti byla pro mě rodina (myšleno můj vlastní manžel, mé vlastní děti) středobodem mého vesmíru (a je pravda, že je jím doteď). Ale já žádného manžela tehdy neměla, natož děti. Nějak jsem si říkala, že asi dělám něco špatně, když ona už byla schopná se dostat tak daleko a já stála v podstatě na prahu samostatného dospělého života. Postupem času jsem začala zohledňovat ale i jiná fakta, a to dobu, ve které máma vyrůstala, rodinné zázemí, které měla, a dospěla jsem k závěru, že "tehdy" to bylo prostě normální a pro moji generaci je normální/standardní něco jiného.

Tehdy jsem se uklidnila, že jsem nic nezmeškala, a naopak začala užívat jejích rad, že ona si vlastně nic neužila, že si dodělávala nástavbu, když měla doma tři malé děti, a ať všemu nechám svůj čas. Oddala jsem se tedy této myšlence a vydala se na svoji cestu. Vzala jsem to přes jeden ročník jedné vysoké školy, potom jsem se rozhodla jít pracovat a posléze se zase objevila chuť jít studovat. Ta byla nakonec uspokojena a já před pěti lety úspěšně zvládla státnice.

A co čert nechtěl, právě v době, kdy jsem začala studovat na své první vysoké škole, se objevil ten pravý. Je pravda, že jsme se znali už z dřívějška, ale tehdy jsme začali tvořit pár. Oba studenti, v kapse nic moc nemaje. Ale jak jsme spolu byli čím dál tím déle, a roky společného chození naskakovaly, začali jsme uvažovat o společném bydlení. Je pravda, že jsme si prošli určitými peripetiemi, jakože jsme přes týden byli každý v jiném městě, v jiném místě a studovali nebo pracovali, vídali se jen o víkendech. Ale moc jsme chtěli, aby to fungovalo a vyšlo, tak jsme pro to oba dělali maximum. Něco jsme si našetřili a po třech letech společného chození jsme bydleli ve vlastním bytě.

A pak následoval život na hromádce s postupnými úvahami o rodině. Měli jsme stanovené ale milníky, a jedním z nich bylo, že se vezmeme, až dodělám školu. Co se týká peněz, moc konkrétní představu jsme neměli, ale je pravda, že jsme se dohodli na tom, kolik vždycky musí být na bankovním účtu, abychom měli finanční polštář. Svatba samotná je finanční projekt sám o sobě, takže jsme strávili i čas nad tím, kolik jsme ochotní do této akce investovat. Pak jsme sepsali nutné výdaje, bez kterých se svatba neobejde a zbytek, jako počet lidí, ubytování, hostina, výslužky apod. jsme plánovali s ohledem na rozpočet. Bylo jasné, že si musíme ještě něco našetřit, pečlivě rozpočítáno na každý měsíc včetně projektového svatebního cash flow (kolik se kdy komu musí zaplatit). Stalo se, úspěšně jsem složila státnice a těšila jsem se na svatbu.

Druhý finanční nápor byl za námi. Po škole jsem začala pracovat na plný úvazek a náš finanční rozpočet se začal zlepšovat. Měli jsme v plánu děti. Ale kdy si je pořídit? Kdy bude vhodná doba? Kdy a kde do té doby od koho co budeme schopní sehnat na dítě, aby počáteční výdaje nebyly příliš vysoké? Dohodli jsme se, že cca 2 roky to necháme, jak to je, budeme si spořit a pak se pustíme do zakládání rodiny. Přišlo jedno dítko, rok na to druhé. A náš byt nám začal být malý. Velkou výhodou našich společných představ byla i shoda na tom, že jednou chceme dům. I to je důležité si uvědomit na začátku vztahu s někým jiným. Zda máme společné vize, zda se někde protínají (v jednom bodě), či dokonce prolínají (jdou nějaký čas společně, překrývají se). Kdy jindy má větší smysl si pořídit dům, než když máte děti? Každý máme samozřejmě jiné důvody, ale pro nás byl tohle hlavní důvod. Dům, kde je dost místa pro všechny, pro návštěvy, do budoucna pro naše děti i s jejich budoucími rodinami, zahrada, kde lze dle libosti trávit volný čas, pěstovat si, co máme rádi, ať už zelenina, ovoce, nebo okrasná zahrada, tajemná zákoutí, dětská zahrádka pro první pěstitelské pokusy... Aspoň to byla naše představa.

Takže následoval v podstatě rok intenzivního hledání domu, který by splňoval co nejvíce našich požadavků. Samozřejmě, že ze začátku jsme měli každý trochu jiné vize, ale postupným prohlížením nabídek, srovnáváním cen, lokality, dopravní obslužnosti, sociální vybavenosti a všech dalších kritérií se naše představy začaly čím dál tím více shodovat. S vidinou domu se ale otevřela další otázka, a to je samozřejmě financování. Já v té době na mateřské, posléze rodičovské a znovu mateřské a znovu rodičovské jsem nepřispívala do rodinného rozpočtu tolik, jako když jsem byla bezdětná, a k tomu nám přibyly dvě děti. Tehdy teprve jsme si sedli, pořádně sedli, a několik večerů jsme se věnovali podrobně výdajům, které máme v současné době, porovnávali je s příjmy, které máme a které plánujeme, respektive musíme do budoucna mít, abychom tzv. utáhli dům a náklady s ním spojené, včetně hypotéky. Vznikl nám finanční plán na 15 let dopředu. Ten budeme muset samozřejmě každoročně kontrolovat, zejména po prvních vyúčtováních. Samotná hypotéka nás stála oběhnutí cca 3 bank a porovnání jejich nabídek úvěrů.

Každý, kdo někdy kupoval byt či dům, ví, že je to velmi časově náročné, je to náročné na psychiku, všechny ty otazníky okolo, budu na to mít? co když na to mít nebudu? co když přijdu o práci? dají mi vůbec úvěr? a vyjde to s tím bydlením? co když přijde někdo jiný? jak dlouho bude trvat, než si vyberu něco jiného? A otázek je další celá řada. Co jsem ochotný investovat, než se nastěhuji? Málokdo se stěhuje do bytu či domu, aniž by neudělal nějaké své osobní a osobité úpravy a opravy... O koupi bydlení se toho dočtete také spoustu a já nebudu fušovat do řemesla jiným fundovaným osobám.

Jen jsem chtěla říct, že to bylo náročné po všech stránkách, ale máme to zdárně za sebou a dnes již bydlíme v domě se zahradou a děti jsou blažené. Nic mě večer nepotěší víc, než když si jdou děti lehnout usměvavé, vyběhané, vyvětrané a hlavně šťastné. A já jsem šťastná s nimi.

Jsem skoro tam, kde jsem začala své vyprávění, a to u rodiny. Je alfou a omegou mého života. Ale aby byla šťastná, chce to plánovat, kontrolovat, porovnávat a zase plánovat. Náš dnešní finanční plán vypadá jinak, než vypadal před deseti lety. Tehdy jsme plánovali v dvouletém, v lepším případě pětiletém období. Také vím, že náš finanční plán na 15 let dnes vypadá jinak, než bude vypadat v březnu příštího roku. Máme ale na čem stavět, a to je nejdůležitější. Věřím, že naše zodpovědnost a finanční obezřetnost nás povede k vytyčení dalších finančních cílů. Například ke koupi většího = rodinného auta ;-)

Mým hlavním cílem a smyslem života je rodina. Jak jste na tom Vy? Ať je to cokoli, jděte si za tím a věřte svým schopnostem.

Autorka: Ing. Ludmila Čmelíková

Zpět

Kontakt

yourchance, o.p.s.
Argentinská 38
170 00 Praha 7

+420 603 284 505

 

Další projekty yourchance, o.p.s.:

Zajímavé knížky z oblasti finanční gramotnosti a osobního rozvoje najdete v E-SHOPU YOURCHANCE.

Partneři projektu:

 

yourchance o.p.s. © 2016 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode